Slyšeli jste někdy o MLM „fakta“, o kterých jste si mysleli, že jsou pravdivé?
Zde uvádím několik MÝTŮ a FAKTŮ o MLM.
Kromě svých poznatků jsme čerpal z MLM magazínu firmy LR, se kterou dlouhodobě spolupracuji,
a z knihy Jak myslí milionáři
od autorů Poissant CHarles-Albert, Godefroy Christian.

MÝTUS: Já se na to nehodím

FAKT: A podle čeho se to pozná?

Každý z nás přišel na svět stejným způsobem. Přirovnáme-li život k běhu maratónu, zjistíme, že všichni se dospělostí ocitneme na startovní čáře. Je pravdou, že každý z nás má jinou genetickou výbavu, tedy jiné sportovní vybavení, každý vyrůstal v jiné škole, měl jinou rodinou, prošel jiným prostředím, tzn. má jinak natrénováno, ale všichni jsme se jednoho dne postavili na startovní čáru
a vyrazili na trať zvanou život. Někdo se vymrští ze startovací čáry a utíká svéhlavě k cíli. Jinému se začátek závodu nevydaří, protože nenabere tu správnou rychlost, někdo dokonce může propásnout startovní výstřel. Neznamená to ale, že tím pro něj závod končí. Nezáleží na tom, jak drahé máme běžecké boty či dres. To, jestli hrdě doběhneme, záleží pouze na našem vlastním úsilí, taktice, strategii, odhodlání. Platí, že pokud to nevyzkouším, nikdy to nezjistím.
My všichni máme před sebou tu stejnou vzdálenost, běžíme po stejném povrchu
a máme tytéž klimatické podmínky. Ani běžec, který se drží v čele, v tuto chvíli není jistým vítězem. Možná jej popadne křeč a možná mu dojde dech. Pokud je ale skutečným bojovníkem, závod nevzdá a doběhne k cíli. Pouze my sami ovlivníme to, jak si ve svém závodě rozvrhneme síly, abychom jej uběhli se vztyčenou hlavou. Pokud si říkáte: „Já to přece nemůžu vyhrát,“ zeptejte se raději „Co můžu udělat pro to, abych  doběhl co nejlépe?“ Odpověď zní. „Trénovat, trénovat, trénovat.“ Právě díky vytrvalému tréninku budete v budoucnu stát na stupních vítězů.
Mimochodem. MLM děláme všichni, jen si to někteří neuvědomujeme. Každý den totiž někomu něco doporučíme. Např. se nám líbil ten film, který jsme viděli včera v kině. Necháte si to pro sebe nebo o tom pobaveně vyprávíte kamarádům ? Na 99% to druhé, ale kino VÁM za kamarády, kteří tam šli díky VAŠEMU doporučení, peníze nepošle !¨
Ray Kroc: „Chcete-li umět prodat svůj produkt, buďte nejprve jeho uživatelem.“

 

MÝTUS: Mám strach jít do toho

FAKT: Strach máme všichni, ale kdo se bojí,
nesmí do lesa

A proto se také nikdy nedozví, jak nádherně voní lesní jahody, jak úžasné je vidět pasoucí se srny a především, co se ukrývá za lesem. Strach je přirozená vlastnost. Je zde od pradávna proto, aby nás chránil v nebezpečí. Strach není ani dobrý ani zlý, většinou jsme to my, kdo mu přisuzuje něco, co ani není. Např. pro někoho je to červené světlo na semaforu, které říká „Stůj, dál ani krok!“ Pro někoho je strach je oranžovým světlem, které upozorňuje „Dobře se připrav a našlapuj opatrně.“ Někdo ho vnímá jako zelenou
a bude se mu rozjíždět zlehka. A co když přijde kolize? Pokud to nepůjde zleva, vycouvejte a jeďte na plný plyn zprava. Žádný karambol v nás nesmí vyvolat červeně blikající strach – protože každá kolize znamená, že se učíme být lepším „řidičem“, který se nezalekne ani té největší křižovatky. Strach pak vystřídá pocit uspokojení a hrdosti, protože jsme po své životní cestě jeli nejlépe, jak jsme uměli.
Ray Kroc: „I když nemůžete změnit to, co jste udělali, můžete změnit to, co uděláte.“

MÝTUS: Teď není ta správná doba

FAKT: Nikdy nebude lepší doba

Pokud si budete říkat: „Ne, ne, to ještě není ta správná doba,“ pravděpodobně v životě nikdy ničeho nedosáhnete, protože život se žije jen jednou směrem dopředu. A po bitvě, tedy když se díváme zpět, je každý generálem.
Znamená snad správná doba období, kdy člověk neřeší žádné problémy a má více prostoru pro uvědomění si toho, co od života opravdu chce? V tom případě správná doba neexistuje. Denně řešíme jakési problémy“, vždy se kolem nás něco děje a je rušno. Celý život pak čekáme na vhodnější příležitost. Čekáme tak dlouho, dokud nezestárneme. Je to asi jako bychom čekali až najdeme toho „pravého prince“ či tu „pravou princeznu“. Potom se ohlížíme a divíme se, jak nám život utekl mezi prsty a že jsme zůstali na ocet. Proč jsme se jen tehdy nerozhodli něco změnit ? Vědět, co chci a co je můj cíl je základ našeho šťastného života.

MÝTUS: Nemám na to čas

FAKT: Tak si ho udělejte!!!

Jak? Udělejte si analýzu svého dne. Napište si seznam činností, které máte za den udělat. Pak k daným činnostem připište prioritu a kdy máte dané aktivity stihnout. No a ty méně důležité prostě škrtněte. Pak budete dělat jen to, co chcete a co VÁS doveze do stanice zvané ÚSPĚCH.
Pro zajímavost. Každý máme k dispozici 24 hodin a je jen na nás jak s tímto časem naložíme. Existují dva typy lidí: ti první stihnou v daném časovém úseku posnídat, vybavit děti do školy, zvládnout pracovní povinnosti, zajít si do fitcentra, potkat se na obědě s obchodním partnerem, vyřešit další pracovní nezbytnosti, zajít si ke kadeřníkovi, vyzvednout děti ze školy, koupit jim zmrzlinu,
procvičit s nimi malou i velkou násobilku, večer se připravit na další den, dát si sklenku vína s partnerem, přečíst dětem pohádku a usínat s vizemi do dalšího dne. Druhý typ lidí využívá tento čas k tomu, aby bědovali a hořekovali nad tím, jak se nic nedá stihnout, jak je k nim život nespravedlivý a jak by potřebovali, aby měl den 48 hodin (které by opět využili k hořekování). Jaký je mezi těmito dvěma skupinami rozdíl?
Tu první tvoří osobnosti, které řídí svůj čas. Tu druhou tvoří lidé, kteří jsou otroky času a hodinové ručičky jim diktují, jak žít. Samozřejmě – každý z nás může být zaneprázdněný, a to někdy i velmi. Nepomohlo by ale u druhé skupiny vzdát se některých zbytečných činnosti, které nepřinášejí žádný efekt? Dobrá zprávou je, že se dá naučit, jak efektivně nakládat se svým časem. Základem je mít diář, seznam činností a plán. Pak už sami vypadnou činnosti, které je okrádají o čas
a může je tak delegovat na někoho jiného. A důležité je si uvědomit, že kvantita neznamená kvalitu.

MÝTUS: Budu ostatním pro smích

FAKT: Nemohu se zalíbit lidem všem

Snažit se někomu zalíbit znamená nikdy nebýt sami se sebou šťastni.  Nikdy, ale opravdu nikdy, se nemůžeme zavděčit všem – to je fakt číslo 1.
Fakt číslo 2, a mnohem důležitější, je ten, že se nikomu zavděčit nepotřebujeme. To, co si o nás ostatní myslí, je zcela bezvýznamné. Proč? Nikdy to totiž neovlivníme. Budeme chtít působit mile, ale někomu se můžeme zdát úlisní, budeme chtít vypadat sebevědomě, ale někomu můžeme připadat arogantní – to, jak nás vnímají ostatní, zkrátka nepřeprogramujeme. Proto, snažme se být vždycky takoví, abychom byli spokojeni sami se sebou (buďme sami sebou), abychom se mohli hrdě podívat do zrcadla a abychom byli šťastní. Nechovejme se tak, jak si okolí přeje, abychom se chovali. Po své životní trase kráčíme sami se sebou, nikdo nás nedrží za ruku a nikdo nám nezametá cestu. Pojďme tedy pevným krokem
a mějme hlavu vztyčenou, bez ohledu na to, co na nás pokřikují kolemjdoucí. Jejich reakce svědčí o tom, že se, na rozdíl od nás, ještě nepohnuli z místa.
Líbí se mi citát: „Když tě ostatní kopou do zadku, znamená to, že jsi vepředu.“

MÝTUS: Nedokážu to bez podpory rodiny

FAKT: Vítězství je sladké,
jakmile proměníme překážku v příležitost

Ano, tento bod se od předchozího liší v tom, že nelze zcela ignorovat názory našich nejbližších, protože s nimi žijeme, nejsou to pouze „kolemjdoucí“. Je ale důležité si uvědomit, že největší sílu koncentrujeme pouze sami v sobě, a to tím, že CHCEME. Pokud CHCEME DOOPRAVDY, znamená to, že TOUŽÍME,
a pokud TOUŽÍME, nezajímá nás, kolik lidí nás pochvalně plácá po zádech a kolik nám naopak ukazuje záda. Svůj úspěch si totiž budujeme jen a jen my sami.
Vždy je podstatné pouze to, co skutečně chceme a jak moc to chceme. Naučme se vnímat nedůvěru okolí jako výzvu – a jsme-li pomyslným zapáleným ohněm, vnímejme ji jako onu kapku oleje, která nás rozdmýchává. Karta se otočí a my jednou budeme těmi, kdo s úsměvem poví: „Já jsem ti to říkal.“
Citát z bible: „Nikdo není prorokem ve své rodině.“

MÝTUS: Trh je už nasycen

FAKT: A obraty jdou stále nahoru

Je to známé klišé. Trh je nasycen, většinou říkají lidé, kteří hledají výmluvy nebo spíš důvody, proč to nemohou dělat. Je pravdou, že se může na první pohled zdát, že je všude zboží dostatek či nadbytek a že každý nabízí něco každému. Ten druhý pohled je jiný. Lidé stále hledají kvalitnější zboží a servis a stále více se zajímají o to, kdo a jak dané zboží vyrobil a v jaké kvalitě. A kdyby trh byl nasycen, asi by obraty firem nešly nahoru. Např. stále více lidí si kupuje nová auta, obraty automobilek jdou nahoru, přitom se tvrdí, že je krize a lidé nemají peníze.

MÝTUS: V MLM jsou produkty předražené

FAKT: Opak je pravdou. MLM naopak produkty zlevňuje

Je to opět otřepaná fráze. MLM dodává zboží přes poradce nejkratší možnou cestou od výrobce k zákazníkovi. Co prodražuje zboží jsou distribuční kanály, tzn. REKLAMA, VELKOOBCHOD, MALOOBCHOD, …
Zajímejme se tedy o to, kde bylo zboží vyrobeno, jakou cestu šlo k zákazníkovi a kdo hlavně na něm vydělal. Vzpomínám si, když jsem o prázdninách jako student
(v 90-letech 20. století) přivydělával trháním ovoce u babičky na venkově. Kilogram jablek se vykupoval za 1,- Kč. V Brně se pak kilogram stejných jablek prodával za 10,- Kč. Kdo na tom vydělal ?
V MLM platí WIN – WIN. Tedy vítěz – vítěz.

 

A jak to máte s mýty a fakty o MLM VY?
Těším se na Vaše komentáře.

 

Jiří Maliňák, MLMák tělem i duší